Surovikin byl od října 2022 do ledna 2023 vrchním velitelem ruských sil na Ukrajině, dokud ho nenahradil náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Deník The Moscow Times připomíná, že zvěsti o Surovikinově zatčení poprvé rozšířil v neděli 25. června ruský vojenský blogger Vladimir Romanov.
Podle deníku The New York Times věděl bývalý vrchní velitel Surovikin o Prigožinově vzpouře předem. CNN později napsala, že o chystaném povstání mohly vědět i další osobnosti z řad vysokých ruských vojenských a zpravodajských kruhů.
[chooze:article;value:510838]
„Ocitl se v situaci, která nebyla pro úřady v pořádku. Víc k tomu nemohu říct," uvedl jeden ze zdrojů The Moscow Times. Podle druhého zdroje bylo zatčení provedeno v souvislosti s vývojem událostí kolem Prigožina. „Zřejmě si během povstání vybral Prigožinovu stranu a oni ho za to sejmuli," uvedl zdroj. Na otázku, kde se generál v současnosti nachází, zdroj odpověděl: „Tuto informaci nebudeme komentovat ani prostřednictvím našich interních kanálů." Ruské ministerstvo obrany se k zatčení zatím oficiálně nevyjádřilo.
Prigožin je s Gerasimovem a velkou částí ruského vojenského vedení v dlouhodobém sporu. Šéf žoldnéřů označil náčelníka ruského generálního štábu za nekompetentního a bránil se pokusům vlády začlenit wagnerovce do ruské armády. Snahu armády "rozpustit" jeho společnost označil za hlavní důvod své vzpoury. Podle listu Wall Street Journal měl oligarcha v úmyslu zajmout Gerasmiova i ministra obrany Sergeje Šojgua.
Velitel wagnerovců Prigožin zahájil ozbrojenou vzpouru proti ruské vládě 23. června. Jeho žoldnéři obsadili město Rostov na Donu a poté vyrazili směrem na Moskvu. Povstání bylo zastaveno během jediného dne na základě dohody mezi Kremlem a Prigožinem, kterou údajně zprostředkoval běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Ruští představitelé prohlásili, že Prigožinovi a jeho žoldnéřům bude umožněn odjezd do Běloruska.