Hospodští, štamgasti i ti, kteří pivo vaří, jsou přesvědčeni o tom, že jde nejen o skvělý nápoj, ale lidé se u něj rádi scházejí a debatují, a proto by se mělo dostat i na seznam UNESCO. "Představte si takovou tu tradici těch stolních společností, kde se setkávali lidé, ať už na venkově nebo ve městě. Nejenom, že si tam vyměňovali názory, zkušenosti, ale setkávaly se tam i různé sociální skupiny,"řekl vrchní sládek Aleš Potěšil.
Pivovarnictví má v Česku nejen bohatou tradici, ale i v současnosti se těší nadměrnému zájmu. Je s ním navíc spojený i živý společenský život.
S nápadem dostat české pivo, kulturu čepování nebo atmosféru českých hospod na seznam světového kulturního dědictví přišel Český svaz pivovarů a sladoven. Podporu našel třeba i u Klubu přátel piva. "Musím říct, že to je návrh, který si zaslouží podporu, protože české pivovarnictví a česká pivní kultura má samozřejmě velkou tradici," prohlásil předseda Klubu přátel piva Michal Kučera.
[chooze:article;value:477459]
Průměrná roční spotřeba piva se v České republice již delší dobu drží nad hranicí 160 litrů na osobu. To dělá v přepočtu 320 půllitrů.
Český svaz pivovarů a sladoven uspěl s nápadem na jihu i na západě Čech. Teď musí přesvědčit úřady na národní úrovni. Podle odhadů by se tak česká pivní kultura mohla dostat na reprezentativní světový seznam UNESCO nejdřív v roce 2026. Ta belgická už tam přitom je od roku 2016.
[chooze:poll;value:c9bf9658d38dd33eb150859d0f1c3490a111cec9;layout:tn_nova]