Cesta delší než čtyři hodiny a nedostatek pohybu. Právě z toho vznikají krevní sraženiny, které ucpávají žíly nebo tepny, tedy trombózy. "Žilní trombózu poznáte tak, že máte oteklou dolní končetinu, která bolí. Mohou tam být nějaké barevné změny," nastínil lékař a záchranář Marek Dvořák.
Stává se to ročně u zhruba 180 lidí ze 100 tisíc. Trombózou jsou nejvíce ohroženi starší lidé a častěji postihuje ženy. "Jsou jedinci, kteří jsou k rozvoji tohoto stavu disponovaní. To jsou třeba lidi, kteří jsou obézní, mají nějaké maligní onemocnění nebo vměstky dolních končetin, křečové žíly lidsky řečeno. Anebo třeba ti, kteří jsou dehydratovaní či mají poruchu krevní srážlivosti," doplnil Dvořák.
[chooze:article;value:436576]
Takoví lidé by na sebe měli být během cestování opatrní. "Dbát na dostatečnou hydrataci. Při dlouhých letech nebo jízdách autobusem používat třeba kompresivní punčochy," poradil Dvořák.
Pokud se chystáte na dlouhou cestu například autem, naplánujte si pravidelné přestávky a alespoň každé dvě hodiny se projděte střídavě po špičkách, plných chodidlech a také po patách.
Kromě nepříjemných otoků a bolestí nohou může krevní sraženina ohrozit i život. "To nejhorší riziko je vznik takzvané plicní embolie, která vzniká tak, že se ten trombus z dolní končetiny utrhne a vnikne do plic. To se projevuje příznaky, jako je bolest na hrudi, náhle vzniklá dušnost. Může tam být porucha vědomí," vysvětlil lékař Stanislav Popela.
"Po přistání s nějakou denní prodlevou mě začala strašně bolet levá strana i celá levá ruka. A po nějakých čtyřech až pěti dnech jsem už nemohl spát, protože ta plíce byla prakticky odumřelá. Asi po pěti až šesti dnech jsem začal vykašlávat krev," popsal situaci pacient s plicní embolií Zdeněk Zajíc.
Pacientům, kteří už trombózu prodělali, lékaři doporučují před dlouhým cestováním užívat některý z léků na ředění krve, nekouřit, a to třeba u žen i v případě užívání hormonální antikoncepce, která riziko trombózy zvyšuje.