Garsonka v Praze stojí měsíčně kolem 20 tisíc korun. Pro řadu lidí je takový nájem absolutně nereálný. Řešením je spolubydlení. "Vyhovuje mi to kvůli dělení nákladů na bydlení. Navíc bydlíme v centru Prahy a máme větší byt, než kdybych byla sama," prozradila Petra.
"Tři čtvrtě roku jsem hledala garsonku, kterou bych si mohla dovolit, ale nic jsem nenašla. Výše nájmů je šílená, takže spolubydlení je lepší řešení," souhlasila Tatiana. "Je to příjemné, zejména co se týče organizace času, můžeme si mezi sebou i rozdělit náklady, takže ekonomicky to vychází dobře,"řekl v anketě jeden z oslovených.
[chooze:article;value:510200]
Největší zájem o spolubydlení je tradičně ve velkých městech, jako je Praha a Brno, a to kvůli nejvyšším cenám nájmů. Zvýšená poptávka je ale i třeba ve městech, kde jsou vysoké školy. "Tři roky jsem žila v jednom spolubydlení, kde se mi vystřídalo pět nebo šest spolubydlících. Největší nevýhoda je, že se člověk musí domlouvat s cizími lidmi na tom, jak se bude topit, větrat, kdy se bude uklízet a podobně," dodala Tatiana.
"Nevýhodou je, že rodinu a souseda si nikdy nevybíráte. Když skočíte do bydlení s někým, koho neznáte, tak to nemusí být ideální," varuje realitní makléř Jan Martina.
Spolubydlení ale může mít i řadu dalších nevýhod. Může se vám třeba stát, že ráno spěcháte do práce a spolubydlící vám obsadí koupelnu. Před nastěhováním je proto podle odborníků důležité ihned určit pravidla spolubydlení a nezapomenout na to, že komunikace je základ.