Teploty vysoko nad červencovým průměrem. Realita, se kterou se teď potýká řada evropských zemí. Nejhorší situace je ve Středomoří.
"Musíme si na takové počasí zvyknout. Už se to nezmění, protože jsme neudělali žádné preventivní kroky k tomu, abychom tomu zabránili. Takže můžu maximálně utratit jedno euro za vodu a snažit se to zvládnout," komentuje situaci obyvatelka Madridu Cristina.
Jenže zvládání extrémních teplot není pro řadu lidí jednoduché. Jen v Evropě si loňská vlna veder vyžádala přes 60 tisíc životů a experti se obávají, že letos může být situace ještě horší.
[chooze:article;value:513055]
V Itálii má horké počasí už nejméně jednu oběť, a to čtyřiačtyřicetiletého muže, který nedaleko Milána přes den natíral přechod pro chodce. Další lidé, včetně turistů, kolabují v ulicích. "Prostě se tu nedá dýchat. Žijeme v San Salvu, tam máme moře. Tady v Římě je sice krásně, ale z toho vedra se opravdu potíme,"říká italský turista Nicola Francesco.
"Teploty na jihu Evropy jsou nejen extrémně vysoké – až o 10 °C než je v tuto dobu obvyklé, zároveň ale také takové horko trvá dlouhou dobu. Největší vlna veder těchto prázdnin postihla jih Evropy na 14 dnů. Může za to velmi teplá vzduchová hmota, která setrvává na jednom místě, hovoříme o tzv. tepelné kupoli," vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová.
S nezvyklým počasím bojují i v Německu. Kromě horka tam místní obyvatele potrápilo i tornádo, které udeřilo ve vesnici jihozápadně od Frankfurtu. Živel poničil minimálně třicet domů. "Stromy poničené tornádem nejsou polámané, ale pootočené a vyrvané," popsal spoušť dobrovolný hasič Christian Alles. Podle úřadů si živel v Německu nevyžádal žádná zranění.