Studie Mýtus muže jako lovce vyšla na konci června na portálu PLOS ONE. Skupina vědkyň ze Seattleské pacifické univerzity ve Spojených státech analyzovala desítky studií vzniklých v posledních více než sto letech, které zahrnují 63 prehistorických společenství po celém světě.
Ze Severní Ameriky se jednalo o 19 společenství, šest z Jižní Ameriky, 12 z Afriky, 15 z Austrálie, pět z Asie a šest z Oceánie. "Z 63 společenství lovců a sběračů bylo u 50 (79 procent) zdokumentováno, že se lovu účastnily i ženy. Z těchto 50 společenství jsou u 41 z nich data o tom, zda se jednalo o záměr, či o přizpůsobení se vnějším okolnostem. U 36 (87 procent) společenství se jednalo o záměr, u pěti (12 procent) o přizpůsobení se okolnostem. U všech společenství, pro něž byl lov tím nejčastějším způsobem obživy, se ženy vždy lovu účastnily," uvádí analýza.
Status lovce se u žen neměnil ani poté, co se staly matkami. Jak poznamenala spoluautorka analýzy Cara Wall-Schefflerová pro portál Live Science, ženy vědomě vyrážely na lov. Nejednalo se pouze o to, že při jiné činnosti náhodou ulovily zvíře.
A nešlo jen o malá zvířata, jako jsou zajíci nebo ptáci. "Znovu jsme analyzovaly pohřebiště obsahující nástroje či kosti zvěře ze Severní a Jižní Ameriky, která ukázala, že mezi lovci velké zvěře byly půl na půl muži i ženy," uvedla Wall-Schefflerová.
[chooze:article;value:512272]
Zajímavostí je také to, že ženy nejen lovily, ale také se na lov připravovaly a cvičily. V některých případech se také lišily zbraně používané pro lov u mužů a žen, stejně tak jako v některých i způsoby lovu.
"Zatímco muži z kmene Agta na Filipínách spoléhali hlavně na luk a šípy, některé ženy používaly nože, jiné luk a šípy, další kombinaci obou. Mezi Agty ženy obvykle lovily ve skupinkách a obyčejně ve dne, byť někdy na lov vyrážely i samotné. Muži lovili spíše sami, pokud ale vyráželi za potravou v noci, doprovázel je další člověk," uvádí studie.
Česko si pohoršilo. Kleslo v globálním žebříčku rovnosti pohlaví (06/2023):