Když si URNA pro Polada Omarova přišla do pražského bytu, nepomohl mu ani bodyguard.
V květnu soud povolil vydání uprchlíka do všech zemí, které o něj stály, a sice USA, Kazachstánu i rodné Gruzie. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek nakonec upřednostnil Američany.
"Těch kritérií bylo samozřejmě více,"řekl mluvčí resortu Vladimír Řepka. Roli prý hrála rychlost podání žádosti či možnost následného vydání do dalších zemí, zřejmě ale i diplomacie a obava z toho, aby se uprchlík nedostal na svobodu.
[chooze:article;value:511342]
"Vydání Polada Omarova do USA, nikoli do Gruzie či Kazachstánu, považuji po zvážení všech okolností za správné rozhodnutí," vzkázal Blažek.
Omarova převeze vězeňská služba nebo policie na Letiště Václava Havla. Tady si ho převezmou americké bezpečnostní složky. Podle deníku Právo by se vše mělo uskutečnit v řádu dnů, záleží ale na samotných Američanech a rychlosti vyřízení potřebných procedur.
Termín vor v zakoně v Česku nechvalně proslavil Armén Andranik Soghojan. Ve slangu kriminálních gangů z postsovětských zemí je to vlastně jakýsi kmotr. "Rozhoduje o charakteru trestné činnosti, které se ta skupina bude věnovat, současně má roli kontrolní, finanční, současně je i tím, kdo sankcionuje, trestá," vysvětlila Barbora Vegrichtová, odbornice na gangy a extremismus.
[chooze:article;value:500223]
Na koupališti byste ho poznali podle tetování osmicípé hvězdy. Na rameni ji má i Omarov. "To tetování je často i spojeno s iniciačním rituálem, to znamená se vstupem toho zločince z povolání, jak se ten termín někdy překládá," pokračovala Vegrichtová.
Soghojan kvůli svým aktivitám v Česku skončil ve vazbě i před soudem. Než se ale justice rozhoupala k pravomocnému trestu 22 let vězení, dostali ho advokáti na svobodu. V Česku ho už pak nikdo neviděl.
Omarov to bude mít asi složitější. V USA mu hrozí doživotí. Podle tamní justice stál mimo jiné za přípravou vraždy americko-íránské novinářky Masíh Alínežádové. Tu se najatým zabijákům nakonec zastřelit nepodařilo.