Solární boom v Česku táhnou hlavně domácnosti. Počet fotovoltaických elektráren by prý ale mohl stoupat ještě rychleji. Výstavbu často brzdí například povolovací procesy, odpor některých občanů nebo památkářů.
"Hlavní impuls začal před rokem a půl pádem Bohemia Energy, tehdy začal vlastně boom solární energetiky, ten druhý boom u rodinných domů, potom nastoupily i firmy důsledkem energetické krize, ruské invaze Ukrajiny, ale hlavně stát nastartoval takzvaný národní plán obnovy," vysvětlil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Letos přibylo v Česku přes 45 tisíc fotovoltaik o výkonu 487 megawattů. Za celý loňský rok jich bylo 34 tisíc.
[chooze:article;value:506556]
"Do nedávna byl výkon všech fotovoltaických elektráren v Česku dva gigawatty, což je přibližně něco jako jeden blok Temelína, ale v tuto chvíli, když probíhá ten fotovoltaický boom během energetické krize, tak se to významně navýšilo, zvýšilo se to o jeden gigawatt, to znamená přibližujeme se k výkonu celé jaderné elektrárny Temelín," uvedl mluvčí ČEZu Roman Gazdík.
"Průměrné objekty se dneska staví kolem půl milionu korun, s tím, že ale polovina jde z dotací," upozornil Krčmář.
[chooze:article;value:505124]
Velká část instalací fotovoltaik je dotována státem, zejména u domácností. Standardní výše dotace se prý pohybuje okolo 200 tisíc. "Žadatelé můžou žádat dopředu i zpětně, to znamená, že buď žádají před tím než vůbec začnou realizovat svoji elektrárnu získají takzvaný příslib dotace a poté, když to dokončí, tak nám doloží, že mají hotovo, a my vyplatíme dotaci. Druhá možnost je, že si to nechají nainstalovat a potom dostávají dotaci a podávají žádost," sdělil ředitel Státního fondu životního prostředí Jakub Hrbek.
V rámci programu Nová zelená úsporám stát vyřídil za první půlku roku 31 500 žádostí o dotaci, přičemž za celý loňský rok jich bylo jen 20 tisíc.