[chooze:gallery;value:32430]
V Česku řádí epidemie svrabu. Kožní nemoc způsobená parazitem jménem zákožka svrabová se projevuje silným svěděním a řadou příznaků, jako jsou pupínky nebo oděrky. Parazit napadá především části těla s měkčí kůží, například slabiny, vnitřní strany stehen, intimní partie nebo podpaží.
Jen za letošní první půlrok se v Česku nakazilo svrabem 4 873 lidí, uvádí Státní zdravotní ústav. Loni za stejnou dobu kožní nemocí trpělo 2 373 pacientů. I v předcovidových letech se počet nakažených za první půlrok pohyboval většinou v rozmezí 1 500 až 2 000 případů.
Zákožka svrabová je drobný roztoč, který přežívá ve vrchních vrstvách kůže. Tam si vyvrtává chodbičky, v nichž žije a klade vajíčka. Larvy zákožky žijí na povrchu kůže a po čase se do ní zpět zavrtávají. Tím způsobují svědění, které bývá nejintenzivnější v noci, když nakažený leží pod peřinou. Teplé prostředí je pro aktivitu zákožky ideální.
[chooze:article;value:509819]
Pro nakažení touto nemocí je nutný dlouhodobý fyzický kontakt. Není však potřeba se nakaženého člověka přímo dotýkat. Zákožka může cestovat i skrze textil, což je ostatně jeden z nejčastějších způsobů, kterým se parazit šíří.
Přenést se může zákožka z člověka na člověka nepřímo, tedy například z lůžkovin a ručníků. Zejména to platí v případech, kdy spolu skupina lidí textil sdílí, jako například u sdílené postele nebo oblečení, varuje Státní zdravotní ústav.
Pro šíření svrabu jsou ideální větší skupiny lidí. "Nejčastějším místem přenosu jsou kolektivy. Většinou jde o dětské, jako jsou tábory, školy, školky či sportovní kolektivy, nebo o kolektivy nemocniční či sociální, tedy domovy důchodců nebo azylové domy," vysvětlil parazitolog Ditrich Oleg. Pro personál těchto zařízení se dokonce nákaza svrabem počítá jako pracovní úraz.
Hotelové prostředí, které je obvyklým strašákem pro přenos svrabu, je ve skutečnosti spíše upozaděno. "Hotely, v nichž se mění lůžkoviny a ručníky, nejsou typickým místem pro přenos svrabu. Mohou jím však být levné ubytovny a hostely, zejména v zahraničí, kde je hygiena lůžkovin zanedbávána," uvedl Oleg.
[chooze:article;value:496675]
Šance na nákazu svrabem existuje také v dopravních prostředcích, zejména v hromadné dopravě. "Není vyloučeno, že by v kupé vlaku či na sedadle autobusu mohl být svrab přenesen, zvláště v letním období, pokud se lidé sedadel dotýkají obnaženou pokožkou. Při přenosu však dopravní prostředky příliš velkou roli nehrají," upozornil Oleg.
Při nakažení svrabem je důležité začít včas léčbu, a to nejen nakažených, ale i lidí, kteří s nimi sdílí domácnost. "Svrab se u nás léčí přípravky obsahujícími permethrin nebo síru. V některých zemích dosahuje vysokého efektu léčba svrabu ivermectinem, což je velmi účinné antiparazitikum. U nás se používá ve veterinární medicíně, ale k léčbě lidí zatím bohužel nebyl schválen," dodal Oleg.
Podstatná je také patřičná dezinsekce, aby se zákožky nemohly vrátit. Parazita ničí teploty nad 50 stupňů i pod bodem mrazu, slunce a sucho. Ložní prádlo je třeba vyvařit, ostatní stačí vyprat na vyšší teploty. Věci, které nelze vyprat, je možné umístit do neprodyšného pytle, který je třeba vystříkat insekticidním prostředkem a nechat zavřený tři až sedm dnů.
V Libereckém kraji se šíří svrab. Nakazit se mohou i čistotní lidé (3/2023):