Celkem 61 německých extremistů opustilo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu svou vlast. Jejich cíl? Fronta. Část těchto lidí odešla pouze za dobrovolnickou prací, většina se však rozhodla vzít do ruky zbraně.
Z 61 lidí odešlo bojovat 39 extremistů. Z toho 27 se přidalo na stranu ruských vojsk. Zbylých 12 se rozhodlo připojit k ukrajinské obraně. Překvapivé je i zjištění, že tito extrémisté pocházejí jak z řad extrémní pravice, tak i krajní levice, píše portál Welt.
Jednat se má především o dobrovolníky, kteří se pro vojenskou službu rozhodli na základě vlastního přesvědčení. "Nemyslím si, že tam byla adresná motivace či snahy o nalákání nových vojáků. Bude to spíš podobné jako u nás na začátku války, kdy jsme měli řadu dobrovolníků ochotných bojovat na Ukrajině," myslí si bezpečnostní expert Richard Stojar.
[chooze:article;value:495812]
Motivace jednotlivých typů extremistů se s nejvyšší pravděpodobností lišily, nemělo se totiž jednat o činnost jedné či více organizovaných skupin. "Příslušníci krajní pravice vidí v Rusku ochránce tradičních evropských hodnot, zatímco extrémní levice Rusko považuje za šanci porazit kapitalistický Západ," podotkl Stojar.
Německo má na rozdíl od Česka povolné zákony, které německým občanům nezakazují bojovat za jiný stát. V Česku takový zákon řadu dobrovolníků ochotných bojovat na Ukrajině velmi pozdržel. Museli totiž čekat na schválení od premiéra i prezidenta.
Rusko i Ukrajina povolují občanům cizích států bojovat v jejich řadách. Zejména Ukrajina má Mezinárodní legii, pod níž operuje řada zahraničních batalionů. Mezi vojáky Ukrajiny tak lze nalézt Gruzínce, Bělorusy, Brity, občany pobaltských států a dokonce i samotné Rusy, připomíná agentura Unian.
[chooze:article;value:514478]
Je možné, že se řada těchto extremistů vrátí zpátky do Německa. "Vraceli se i bojovníci Islámského státu, i když většinu z nich zde čekalo stíhání. V Německu je jiná legislativa, takže pokud by na frontě nespáchali například nějaký válečný zločin, mají šanci, že se stíhání vyhnou," uvedl Stojar.
Ti, kteří se vrátí, tak zpravidla učiní velmi rychle. "Někteří se nevrátí vůbec, další mohou být zpět už po několika týdnech, jakmile na frontě přijdou o iluze. To jsme viděli například v jugoslávských válkách, kdy se dobrovolníci rychle vrátili, jakmile poznali realitu," dodal Stojar.
Dobrovolníci pomáhají stavět domy na Ukrajině (2/2023):