Pan Olša se rozhodl po dvou letech, kdy trpěl problémy se spánkem, přijít na vyšetření. "Chrápal jsem strašně. Ráno šílená únava, jako kdybych byl každý večer někde v hospodě. Po obědě se mi chtělo normálně spát, v autě jsem usínal. Přitom jsem spal třeba devět deset hodin," popsal své problémy.
Po úvodním vyšetření lékaři diagnostikovali panu Olšovi takzvanou spánkovou apnoe. "Chrápání je kosmetická záležitost, není problém. Je to pouze symptom spánkové apnoe. Co je zcela zásadní, tak jsou zástavy dechu. Je to vlastně úplný nebo částečný uzávěr dýchacích cest," vysvětlila vedoucí lékařka spánkové laboratoře při plicním oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati Marta Vránová.
[chooze:article;value:509990]
V noci musí takoví pacienti spát se speciálním přístrojem na obličeji. "Přetlakový přístroj umí krásně otevřít dýchací cesty a udrží je otevřené v průběhu spánku, tudíž nekolabují,"říká k němu Vránová.
Další pacienti se na oddělení léčí s plicní diagnózou. Ti musí být připojeni na invazivní ventilaci kvůli odvodu oxidu uhličitého z těla. Často se jedná o velmi obézní pacienty.
[chooze:article;value:500269]
Mezi poruchy spánku patří i syndrom neklidných končetin. Například chronická nespavost ale souvisí hlavně s mentální a psychickou stránkou. Tyto případy jsou většinou nejsložitější a řeší je psychologové.
"Mladá generace, mladí pacienti, jsou pod obrovským tlakem – jak ze strany rodičů, tak ze strany školy, tak i ze strany společnosti jako takové. Ten tlak na takovou tu dokonalost a na výkon je tak obrovský, že skutečně přibývá pacientů s nespavostí," dodává Vránová.
V současné době na vyšetření nespavosti ve zlínské nemocnici pacienti čekají přes deset měsíců. S tímto problémem tam v současné době léčí asi 1 800 lidí.