Pan Douda, který už je v důchodu, vybírá vstupné na rozhlednách zhruba 17 let. V současnosti ho najdete na Vlčí hoře. "Já to mám rád. I když lidé třeba nechodí, tak já jsem 10krát až 15krát nahoře. Kochám se. Musím mít přehled o tom, jaká je viditelnost,"říká.
Nejstarší rozhlednu ve Šluknovském výběžku nedávno podpálil žhář. Ale protože požár nenarušil konstrukci, zůstává pro návštěvníky bezpečná. "My jsme rozhledna, která je obsluhována, takže tady je denní kontrola. Pokud je otevřeno, tak správce objektu musí stav zkontrolovat, když otevírá nebo zavírá," vysvětlil starosta Krásné Lípy Jan Kolář.
V Česku je 500 rozhleden. Bývá u nich napsáno, pod koho spadají nebo kdo je spravuje. O vyhlídky se starají samosprávy i soukromí majitelé nebo nájemci. Při stavbě na ně dohlíží, stejně jako na jiné stavební dozory. A i poté by měly být kontrolované.
[chooze:article;value:516341]
"Myslím si, že u soukromých vlastníků jsou kontroly méně častější a vždy je to na nějaké upozornění nebo nějaký podnět. U samosprávních celků je to častější, protože samosprávní celek už z titulu toho, že je to státní orgán, si nemůže dovolit jakékoliv pochybení," uvedl mluvčí Klubu přátel rozhleden Vladislav Šembera.
Jestli jsou věže bezpečné, může být jasné od prvního pohledu. "To se dá od pohledu říct, protože když máte ocelovou konstrukci, tak se to většinou dělá z nerezových materiálů. Když máte dřevěnou konstrukci, tak už jen od pohledu vidíte, jestli to dřevo je řádně ošetřené, nebo shnilé," dodal Šembera.
Lidé by se přesto měli chovat na věžích zodpovědně. Ne všechno je na první pohled odhalitelné. Příkladem může být čtvrteční zřícení plošiny dřevěné vyhlídkové věže v Markvarticích na Děčínsku.