Měsíc je náš nejbližší vesmírný soused vzdálený v kosmickém měřítku "pouze" 384 tisíc kilometrů. Kolem naší planety obíhá už čtyři a půl miliardy let, ale až posledních šest desetiletí na jeho povrch kromě meteoritů a hvězdného prachu dosedají i pozemská tělesa.
A jejich počet v blízké době poroste, v pátek totiž k Měsíci vyšlou svou nepilotovanou sondu Luna 25 Rusové.
"Mise Luna 25 je unikátní zejména pro Rusy, jakožto návrat toho výzkumu Měsíce po dlouhých 47 letech. Bude to pokus o přistání na jižním pólu Měsíce. To je místo, kam budou směřovat všechny měsíční mise v následujícím období,"řekl Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.
[chooze:article;value:516548]
Na stejném místě přistane i výzkumná indická loď Čandrájan 3. Ta má oproti ruské lodi náskok, protože odstartovala už v polovině července.
O víkendu sonda úspěšně doletěla na oběžnou dráhu Měsíce, odkud poslala i první fotografie, a přistát by měla 23. srpna. O to se už v dubnu neúspěšně pokusila i sonda z Japonska a k Měsíci chtějí dokonce i s lidskou posádkou do konce roku 2030 zamířit i Číňané.
"Ono popravdě, ten Měsíc je taková příprava na to, co bude dál. Na Měsíci se budeme učit a testovat to, co budeme potom potřebovat na Mars," dodal Halousek.
Nejpokročilejší vesmírnou lunární misi mají Američané. Artemis 2 by měla na konci příštího roku vyslat posádku na oběžnou dráhu Měsíce a v následujících letech v rámci mise Artemis 3 s posádkou i přistát. Znovu, po více než 50 letech.