Jeden z nejznámějších českých novinářů Jiří Černý zemřel v pražské nemocnici v Dejvicích. Dlouhodobě měl problémy s pohybem.
Jako hudební novinář působil v týdeníku Mladý svět a přispíval do časopisů Melodie nebo Gramorevue. Proslavil se i svým hlubokým hlasem, kterým představoval hudebníky na vlnách Československého a později Českého rozhlasu. Jeho nejslavnějším pořadem byla série Dvanáct na houpačce, kde v roce 1969 poprvé zazněla píseň Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka.
V sedmdesátých letech minulého století začal cestovat po českých a moravských městech se svým poslechovým pořadem Antidiskotéka. Publiku pouštěl zajímavé hudební nahrávky, které komentoval. Často tato alba v tehdejším totalitním Československu nebyla dostupná, nebo je úřady zakázaly.
Jeho výběr hudby formoval několik generací hudebních fanoušků. S pořadem Ro(c)kování po republice jezdil až do roku 2022. Za svůj život Jiří Černý vydal o hudbě i několik knih a výběrů textů, ve kterých shrnuje svoji šest dekád trvající kritickou kariéru. Výbor jeho textů od roku 1956 do roku 2020 vyšel v šesti svazcích v knize Jiří Černý...na bílém.
Do povědomí lidí přinášel třeba nahrávky takových hudebních velikánů jako byly The Beatles, Rolling Stones, Bob Dylan, Bruce Springsteen nebo U2. Kromě rocku byl ale i velkým příznivcem opery, o které psal zejména v posledních letech.
[chooze:article;value:450810]
V listopadu 1989 byl u založení Občanského fóra. Na pódiu Laterny Magiky pak 24. listopadu společně s budoucím prezidentem Václavem Havlem a bývalým generálním tajemníkem KSČ Alexandrem Dubčekem oznámil, že komunistické vedení "dalo své funkce k dispozici". Jeho zásluhou také před stotisícovým davem na Václavském náměstí zazpívala zpěvačka Marta Kubišová píseň Modlitba pro Martu. Na stejném místě také uvedl Karla Kryla společně s Karlem Gottem, kteří zazpívali československou hymnu.
Zcela oslněný hudbou zůstal i po sametové revoluci. Hned v roce 1990 založil časopis Rock&Pop, kde byl dva roky šéfredaktorem. Od té doby přispíval do mnoha českých médií a uváděl oblíbené rozhlasové pořady. Jiří Černý je také jediným nehudebníkem v české historii, který byl uveden do Síně slávy Akademie populární hudby.
Na Jiřího Černého začalo s láskou vzpomínat mnoho jeho kolegů a známých osobností. "Po poledni si Jirka Černý řekl s Cohenem:„I'm ready, My Lord " a vzlétl na nebesa uspořádat svou první rajskou poslechovou diskotéku. Dík za všechno, tati" napsal na jeho vzpomínku novinář Jan Rejžek, který vedle něj působil v časopise Melodie.