Hmyz v Evropě už několik let ohrožuje sršeň asijská. Doposud se ale hojně objevovala spíše na jihu, zejména ve Francii, kam se podle zahraničních médií dostala zřejmě nákladní lodí. Od té doby se tento druh sršně rozšířil i do dalších evropských zemí.
"Asijskou sršeň Vespa velutina zaznamenali v jižní Francii poprvé v roce 2004. Královna se do země pravděpodobně dostala s keramikou z Číny. Odtud se pak sršeň rozšířila do Itálie, Belgie, Švýcarska a do Velké Británie," uvedl pro Bayerischer Rundfunk Stefan Berg, vedoucí Ústavu pro včelařství v německém Veitshöchheimu.
[chooze:article;value:506580]
Právě v Německu v poslední době zaznamenali jejich zvýšený výskyt. Podle deníku Baden se sršeň asijská měla objevit například ve městě Freiburg a v Neustadtu. Pokud by se sršeň rozšířila i na území Česka, mohla by pro včelaře představovat problém.
Dokáže totiž během dne sežrat stovky včel, které představují hlavní složku jejich potravy. Podle odborníků jsou schopny vyhladit i celá včelstva. "Vespa velutina je hrozba, neměli byste to brát na lehkou váhu," upozornil Berg. Měření na včelnicích v jižní Francii ukázala, že tam asijské sršně ulovily až 1 500 včel denně. "Za deset dní by to bylo 15 000 včel," dodal.
[chooze:article;value:470638]
Sršeň asijská se od svého původního příbuzného mírně liší. Oproti sršni obecné, která se v Česku běžně vyskytuje, má část zadečku a hlavu zbarvenou do černa. Na začátku zadečku má výrazný úzký žlutý pás a na konci pak žlutooranžový pás.
Liší se ale i velikostí. Dělnice sršně asijské dosahují velikosti 17 až 24 milimetrů, zatímco královny mohou dorůst i do tří centimetrů. Sršeň obecná je o něco větší. Dorůstá délky 18 až 28 milimetrů, královny dokonce až 35 milimetrů. Pro člověka je navíc jed sršně asijské méně nebezpečný než jed sršně obecné.
Vyšší teploty dělají zemědělcům starosti. Z úlů odlétají včely předčasně (01/2023):